Klenot českého funkcionalismu

Impozantní vilu si továrník a mecenáš Josef Volman vysnil v rozlehlém parku nad romantickou krajinou řeky Labe v Čelákovicích, 20 km na východně od Prahy. Jednu z nejkrásnějších a nejdražších rezidencí první republiky pro něj v letech 1938-1939 navrhli mladí avantgardní architekti Karel Janů a Jiří Štursa. Velkolepý areál vily je vynikající ukázkou moderního bydlení meziválečné doby, tím nejlepším z českého funkcionalismu a architektury i myšlenek Le Corbusiera, který byl architektům velkou inspirací a vzorem.

Letecký pohled na Volmanovu Vilu a její rozlehlý park. V pozadí je vidět řeka Labe.

Čelní tvůrci české meziválečné avantgardy, levicově orientovaní Jiří Štursa (*1910 – †1995) a Karel Janů  (*1910– †1995) se již během studií na ČVUT aktivně zapojili do dění v architektonických kruzích. V roce 1931 spolu s Jiřím Voženílkem založili Pracovní architektonickou skupinu PAS. Teigeho žáci, aktivní stoupenci vědeckého přístupu k architektuře byli zároveň velkými obdivovateli Le Corbusiera.

V druhé polovině 30. let racionální vědecký přístup rozšířili o požadavky lidské duše. Kromě vědecké, připustili i psychologickou funkci architektury, k čemuž jim pomáhala Freudova psychoanalýza a surrealismus. V návrzích se postupně začaly prosazovat emotivní a výtvarné prvky. Vrcholem tohoto období je právě Volmanova vila (1938-1939), nejznámější společná realizace tandemu architektů. Monumentální stavba, ke které se architekti po komunistickém převratu nehlásili.

Profesor Jiří Štursa od roku 1948 vyučoval na fakultě architektury, kde svým dlouholetým působením ovlivnil celou další generaci tvůrců i teoretiků architektury. Spolu se svou manželkou Vlastou Štursovou vytvořil v 50. letech sokl se schodišti a terasami pro Stalinův pomník od Otakara Švece. Profesor Karel Janů působil na stavební fakultě a průběžně se věnoval koncepci zprůmyslnění stavebnictví, kterou dovedl až ke svému vynálezu tzv. bytovému jádru.

Volmanova vila je ojedinělou realizací meziválečné moderny a záměrnou poctou autorů Le Corbusierovi. Představuje vyústění myšlenek moderní architektury a je o to cennější, že v ní nacházíme syntézu různých proudů evropské moderny. Ukazuje, jak její tvůrci velmi dobře znali aktuální evropské trendy a dokázali je zpracovat do výjimečné stavby. Unikátním výtvarným pojetím a použitím výrazné barevnosti řadíme vilu do proudu pocitového funkcionalismu.

Velkorysá stavba může připomínat zámořský parník monumentálně zakotvený na horizontu svahu nad labskou nivou. Ostré linie střídají zakřivené stěny a organické detaily. Elegantní, hladké povrchy kontrastují s tradičním kamenným zdivem a travertinovým obkladem. Interiér je tvořen bohatou mozaikou luxusních materiálů, ve vile najdeme více druhů mramoru, chromové detaily i exotická dřeva. Předsunuté terasy evokují kapitánské můstky a v různých úrovních funkčně i esteticky propojují dům s okolním parkem.

V každém ročním období nabízí rozdílné, ale vždy úchvatné průhledy do okolní krajiny a parku. Střešní terasa s větrolamy a záhonem nebo kruhový kamenný objezd hlavního vchodu jsou dalšími originálními prvky podle kterých si Volmanovu vilu snadno zapamatujete.

Josef Volman (1883 – 1943), zakladatel továrny na výrobu obráběcích strojů v Čelákovicích byl úspěšným podnikatelem prvorepublikového Československa. Svůj úspěch dokázal přenést na rozkvět celého regionu a významně se zasloužil o rozvoj a růst Čelákovic. Pokrokově smýšlející Volman se v Čelákovicích usadil v roce 1910 po návratu ze studijního pobytu v USA.

Po první světové válce se jeho závod rychle rozrostl, s moderními obráběcí stroji se postupně prosadil nejen v Československu, ale i na světovém strojírenském trhu. Volmanova firma patřila k nejvýznamnějším světovým výrobcům a exportérům obráběcích strojů obchodujících ve více jak 30 zemích světa. Bohužel předčasně zemřel v roce 1943 a vedení závodu převzala jeho dcera Ludmila s manželem Jiřím Růžkem.

Josef Volman vynikal také velkým citem pro společenskou odpovědnost. Celý svůj život věnoval energii i finance řadě sociálních projektů a zajištění svých zaměstnanců. Intenzivně řešil otázku zaměstnaneckého bydlení, nechal postavit kolonii činžovních domů, vybudoval sportovní klub Volman a štědře podporoval společenský život v kraji. Za druhé světové války finančně i materiálně podporoval domácí i zahraniční odboj.

Volmanovo rozhodnutí postavit luxusní moderní vilu  jako součást celého areálu na severozápadním okraji Čelákovice se datuje do roku 1937. Samotná výstavba pak proběhla v letech 1938-1939, kdy se spolu s dcerou Ludmilou do vily nastěhovali. Po vynuceném odchodu rodiny po komunistickém převratu v roce 1948  získal celý areál národní podnik TOS Čelákovice. Budova sloužila k různým oslavám, kulturním a společenským akcím, poté v letech 1952 až 1990 jako mateřská škola pro děti zaměstnanců národního podniku.

Již v roce 1979 byl celý areál zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek, v letech 1980 až 1982 byla provedena generální oprava vily, která se z hlediska zachování původních kvalit interiérů ukázala jako kontraproduktivní. Po roce 1990 nebyl dům v důsledku restitučního řízení využíván, došlo k jeho devastaci až na úroveň havarijního stavu, kdy hrozilo zbourání severního křídla. Z objektu zmizelo všechno vybavení včetně instalací a zařizovacích předmětů. Kulturní památka světového významu doplatila na rabování a vandalství.

V roce 1996 vilu koupila skupina čelákovických podnikatelů, která se stala investorem mimořádné rekonstrukce směřující k uvedení do původního stavu. Pokračovatel Volmanovy strojírenské tradice se zasloužil o obnovu původního továrníkova sídla i prezentaci jeho mimořádných architektonických kvalit. Projekt rekonstrukce svěřili studiu TAK Architects a tým vedený architektem Markem Tichým zahájil náročnou etapu rekonstrukce trvající až do roku 2018.

Tento počin byl oceněn také Cenou poroty za citlivou rekonstrukci zdevastované památky v soutěži Stavba roku 2016. V roce 2020 vyšla monografie “Volmanova vila - klenot meziválečné architektury” (autoři: Jolana Tothová, Marek Tichý, Radomíra Sedláková, Magdalena Kurfürstová, nakl. Argo), která je dokladem více jak patnáctiletého úsilí spojeného s obnovou a rekonstrukcí vily.

V září 2022 se Vila Volman připojila do prestižní světové sítě ICONIC HOUSES a otevřela prohlídkový okruh návštěvníkům.

Vila Volman je čerstvým členem světové sítě Iconic Houses, prestižní mezinárodní sítě spojující architektonicky významné domy a ateliéry z 20. století, které jsou zároveň přístupné veřejnosti. Zařadila se mezi světové modernistické ikony a reprezentuje Českou republiku na mapě moderní architektury.

iconichouses.org

Iconichouses.org member logo

Fotografie vily

Stavba je dokladem integrace Československa do proudu evropské avantgardy. Pro mne je ale mnohem víc než to, je autentickým dílem, plným výtvarnosti a exprese. Na pohled domem s jednoznačným konceptem a řádem, uvnitř uvolněnou kompozicí tvarů, materiálů a barev, která pracuje se světlem jako čtvrtým rozměrem. Tím nabízí v každou denní dobu odlišný a jedinečný vjem prostoru.
Marek Tichý
Architekt a autor rekonstrukce
Samozřejmě se mi ve vile opravdu velmi líbí originální koupelny a vtipným příběhem opředená luxferová stěna v hale, také jsem si oblíbila palácovou enfiládu v přízemí, schodiště jako vložený sochařský objekt a večerní pohled na rozsvícenou vilu z příjezdové cesty.
Markéta Čejková
Historička umění
Ohromení, to je asi to nejvýstižnější slovo. Velkorysost prostorů, dokonalost uspořádání, pro pohodlně luxusní bydlení jako stvořené. Přitom jsem nikdy neměla sebemenší pocit nějaké okázalosti, všechno je tu tak samozřejmé.
Radomíra Sedláková
Historička a teoretička architektury
Volmanova vila je unikátním příkladem pozdního československého funkcionalismu 30. let, ve kterém se snoubí racionalismus vrcholného funkcionalismu a nové formální tvarosloví organické architektury. Plasticita formy, práce s rozmanitými materiály a barvami z ní činí komplexní skulpturálně a emocionálně utvářené dílo.
Adam Štěch
Kurátor a novinář