Silná přítomnost ženy v prostorách Volmanovy vily, její energie, doteky, stopy, emoce, něha i intimita, se propojila s unikátní fotografickým projektem Alžběty Jungrové.
Výstava Bez konce a začátku představuje soubor děl, která vznikala posledních několik let přímo v našich interiérech. Alžběta Jungrová přináší originální přístup k instalaci, kdy jsou fotografie tištěny na různé polopropustné materiály. Autorka pracuje s citlivou instalací snímků na odrazové plochy, průhledy či polopropustné materiály.
Chceme Vás vtáhnout do nového světa představ, světa paralelní historie, který reálně sice neexistuje, ale existovat může alespoň v našich hlavách a dotváří v prostoru další vrstvu genia loci. Výstava Alžběty Jungrové symbolicky navazuje na původní ženskou stopu, která stála u zrodu vily.
Volmanova vila vznikla v roce 1939 jako vysněný domov pro Luďu Volmanovou, dceru čelákovického průmyslníka Josefa Volmana. Spolu se svým otcem zadávala architektům řešení a spoluurčovala dispozice funkcionalistické vily, v níž se od počátku prolínala architektura s uměním. Právě zde chtěla vychovat své dvě malé děti a vytvořit moderní rodinné zázemí odpovídající duchu nové doby.
Svůj sen však mohla žít jen velmi krátce. Po roce 1948 byla mladá rodina donucena domov opustit, odevzdat ho státu a odejít do emigrace. Vila tak přišla o svou původní ženskou energii i rodinný rozměr a na desítky let se proměnila v institucionální prostor, nejprve mateřskou školku, později chátrající ruinu na okraji společenského zájmu.V posledních letech se do ní vrací kulturní a společenský život a spolu s ním i nová vrstva současného umění. Od roku 2025 ji spoluutvářejí umělci z okruhu Trafo Gallery.
Česká fotografka Alžběta Jungrová se narodila 18. dubna 1978 v Praze, je dcerou novinářky Terezie Kaslové a pravnučkou spisovatele, dramatika a publicisty Ferdinanda Peroutky. Vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou v Praze a později proslula jako fotoreportérka, zachycující objektivem válečné konflikty i drsné podmínky rozvojových zemí. Opakovaně získala ocenění v soutěži české novinářské fotografie Czech Press Photo, v posledních deseti letech se zaměřila na volnou tvorbu a dokumentární časosběrné cykly. V současnosti se soustředí především na práci s emocemi, jejich vnímáním a důležitostí v našem životě. Ústředním tématem její tvorby je žena.Výstava Bez konce a začátku navazuje na autorčiny dvě poslední samostatné výstavy, které záměrně začlenila do negalerijních prostor - ať už šlo o opuštěnou část klášteru Rajhrad nebo prádelnu v areálu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde pracovala s emocí místa a jeho přirozeným světlem, které umocňuje a podporuje atmosféru vlastních fotografií.
Trafo Gallery je soukromá výstavní síň v industriálních prostorách Haly 14, bývalých jatek Holešovické tržnice, která od roku 2006 zastupuje výrazné umělce nejen z generace svých zakladatelů. U zrodu dnes již bývalé vysočanské Trafačky stál Jan Kaláb, Jakub Nepraš, Michal Cimala a Blanka Čermáková, kteří dodnes společně utvářejí výstavní program. Ve spolupráci s předními českými kurátory (Otto M. Urban, Petr Vaňous, Radek Wohlmuth, Kristýna Jirátová, Tomáš Pospiszyl a dalších) a českými i zahraničními umělci připravuje Trafo Gallery šest výstav ročně, ke kterým vydává netradiční dvojjazyčné výpravné publikace. Výstavní program se zaměřuje na současnou českou i mezinárodní uměleckou tvorbu převážně střední generace, věnuje se malbě, sochařství, intermediálním instalacím, graffiti, fotografii, kresbě a dalším. Kromě domácího programu se účastní zahraničních veletrhů a občasně vystavuje i mimo vlastní prostory. Součástí galerijního programu jsou pravidelné komentované prohlídky, workshopy, přednášky, projekce, performance apod.
