Ve sklárně s Františkem Jungvirtem

Současný design a výtvarné umění mají ve vile své místo. Jedním ze zapojených umělců je sklářský výtvarník František Jungvirt. Jeho vázy jsou uměleckými objekty, které podle mnoha návštěvníků vypadají, jako by byly ve vile odjakživa.

Už dlouho jsme si přáli vidět, co vše stojí za procesem výroby jedné takové ručně foukané vázy. František souhlasil a pozval nás do sklárny AJETO v severočeské Lindavě, kde si pravidelně pronajímá sklářskou dílnu pro své autorské objekty. V té je všudypřítomná stopa Bořka Šípka, který jí v 90.letech vdechl nový život.

Dnes to bude klasická foukačka

V brzkých ranních hodinách střídají taviče u jednotlivých pecí skláři. S námi je dnes v týmu Rosťa  a Jirka. Oba se s Františkem dobře znají a vesele ho vítají: „Bude to dneska klasická foukačka? Smouk nemáme, ale uran ano.“ Brzy pochopíme, že mluví o barvách skla. Ojedinělé uranové sklo má díky složce uranu charakteristické olivové zbarvení a možnost v noci zářit za pomoci ultrafialového světla. František s ním často a rád pracuje.

Jednotlivé kroky vzniku vázy vám přiblíží fotoseriál:

NABRANA SKLOVINA

Po nahřátí sklářské píšťaly sklář nabere potřebné množství skloviny z pánve. Roztavené sklo zválí do počátečního tvaru a rozfukuje do tvaru baňky. “Udělej mi kerbl”, slyšíme za sebou. Točením a foukáním sklář upraví baňku do požadovaného tvaru. Baňku pak sklář ochladí a nabere na ni další množství skloviny, které obdobným způsobem tvaruje.

VE FORMĚ

Když má baňka požadovaný tvar, putuje do dřevěné formy, kde ji sklář dále tvaruje foukáním a točením. Forma musí být namočená ve vodě, protože voda vytvoří mezi formou a sklovinou parní polštář, který zabraňuje jejímu vypalování.

FOTO HLAZENÍ

Když sklář vyndá vázu z formy, stálým točením ji vyrovnává. Na závěr vázu zahladí hladítkem a po částečném ochlazení odrazí od sklářské píšťaly. Přichází důležitý okamžik kontroly, kde se rozhodne, zda se váza podařila a může pokračovat na několik hodin do chladící pece. Po ochlazení následuje ruční broušení a další techniky jako je např. pískování, rytí nebo malba.

Že půjde o proces horký, jsme tušili, ale i tak nás teploty překvapily. Sklo se taví při teplotě 1340–1470 stupňů Celsia, v peci je teplota až 1200 stupňů. Když je váza připravena do chladící pece, má už „jen“ 400-600 stupňů.

Kdo je František Jungvirt

Rodák z jihočeského Vimperku se od střední školy věnoval broušení skla a malbě. Tato kombinace pak ovlivnila celou jeho další tvorbu. Jungvirtovým mentorem byl na UMPRUM Rony Plesl a v definování osobitého rukopisu ho velmi podporoval. Dnes František Jungvirt experimentuje se zapomenutými sklářskými technikami, ovšem ve jménu minimalismu a čistoty.

Časopis Forbes zařadil Františka Jungvirta mezi aktuální výběr #30pod30. Neméně obdivuhodným je však i jeho ocenění Czech Design Award v roce 2021 v kategorii Best of Design se svou prací pro KLIMCHI, kde působí jako kreativní ředitel nebo umístění mezi finalisty v kategorii Objev roku ceny Czech Grand Design 2021.

Další články

Halabala ve vile

Přečíst

Ve sklárně s Františkem Jungvirtem

Přečíst

Sestry z první republiky. Co spojuje Volmanovu vilu a vilu Stiassni?

Přečíst

Chcete dostávat zprávy o novinkách?

Zanechte nám Vaši e-mailovou adresu a o zbytek se rádi postaráme.

Děkujeme za Váš zájem o Volmanovu vilu!
Moc nás to mrzí, ale něco se pokazilo, zkuste to prosím ještě jednou.